Studenti fakulty zdravotnických studií při praxi v nemocnici stínují svého mentora

Budoucí všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotničtí záchranáři, radiologičtí asistenti, ale i zdravotně-sociální pracovníci i další žádané profese pro zdravotnictví se "rodí" na Fakultě zdravotnických studií Univerzity Pardubice, se kterou Pardubický kraj prostřednictvím svých nemocnic a zdravotnických zařízení dlouhodobě spolupracuje.

Tuto spolupráci by si přála zintenzivnit náměstkyně hejtmana pro zdravotnictví Michaela Matoušková, která se osobně sešla s děkankou Janou Holou."Jsem velmi potěšena, že máme v Pardubicích tuto špičkovou fakultu s bakalářskými i magisterskými obory, která nám do našich nemocnic a dalších zařízení připravuje budoucí všeobecné sestry a další odborný nelékařský zdravotnický personál," uvedla Matoušková.

Pardubický kraj a jeho nemocnice s Fakultou zdravotnických studií spolupracují už mnoho let, škola rovněž pomáhala při mnoha aktivitách v rámci projektu Přátelská nemocnice. "Myslím, že jsme si s paní děkankou Janou Holou porozuměly v tom, že jistě můžeme spolupráci více prohloubit a zintenzivnit."Vedení fakulty zdravotnických studií neustále přichází s novinkami a stále hledá cesty, aby absolventi po praxi na pracovištích nemocnic zůstali natrvalo. "S radostí jsem se seznámila s mentoringovým programem, který úzce propojuje teorii s praxí a už teď má velký ohlas u studentů i u mentorů v našich nemocnicích," uvedla Michaela Matoušková.

Student se v praxi rychle učí a rozvíjí se i mentoring Odborná bloková praxe v nemocnicích provází studenty od prvního ročníku po celou dobu studia a její rozsah se liší dle studovaného oboru. Nejvyšší časovou dotaci na odbornou praxi - 2 300 hodin - má studijní program Všeobecné ošetřovatelství. "Vzhledem k rozsahu odborné praxe a také k její náročnosti jsme právě pro budoucí všeobecné sestry zavedli nově projekt mentoring - stínování," říká proděkanka pro internacionalizaci a rozvoj Kateřina Horáčková. Vysvětluje, že například teď, v zimním semestru druhého ročníku absolvují studenti blokovou praxi na dvou odděleních, která trvá 8 týdnů, tedy 320 hodin. "Na každém oddělení mají přiděleného mentora klinické praxe, kterého takzvaně stínují, což prakticky znamená, že student kopíruje služby sestry mentorky/mentora.

Student poznává realitu ošetřovatelské praxe tím, že s mentorkou absolvuje denní i noční směny včetně víkendů. Rychle se učí a do své profese je lépe připraven, protože v praxi si vyzkouší všechny činnosti, které jej čekají v reálné práci."

Podle děkanky Jany Holé bylo hlavní motivací k této změně i to, aby se student co nejdříve stal integrovanou součástí personálu a byl přínosem týmu i pacientovi; aby mentor k němu přistupoval jako k budoucímu zaměstnanci a on se jím cítil být. "Ukázalo se, že tato praxe je velmi kvalitní a přínosná, mentor předává studentovi všechny hodnoty a filozofii instituce a usnadňuje mu tak jeho budoucí začlenění do kolektivu. Také mentor sám se obohacuje a rozvíjí." Navíc student přichází "se dvěma rukama navíc" a pomáhá ulevit přetíženému personálu. Současná covidová situace urychlila intenzivnější začlenění studentů fakulty zdravotnických studií do pomoci v jednotlivých nemocnicích, kde jsou vítáni.

Zkušenosti ukazují, že díky mentoringovému programu stále více studentů FZS UP uzavírá následně pracovní dohody s nemocnicemi už ve druhém ročníku, protože se na odděleních cítí více platní a přijímaní ostatními zaměstnanci.

"Vzniká pevný vztah v kolektivu a oni pak mají chuť v našich nemocnicích zůstat, a o to nám jde. Prostě tam patří," uzavírá Michaela Matoušková informaci o posílení spolupráce mezi fakultou a krajskými nemocnicemi v oblasti vzdělávání a stabilizace zaměstnanců ve zdravotnictví.

Michaela Matoušková, náměstkyně pro zdravotnictví Pardubického kraje, STAN