Nedošínský háj aneb Aby lesy nebyly „v háji“

Nedošínský háj je pro mě srdeční záležitostí. V Nedošíně u Litomyšle jsem trávila v dětství prázdniny u babičky a u dědy a i dnes sem chodím ráda velmi často na procházky a běhat. Vnoučata vodím k řece Loučné a sledujeme kačenky, je tu klid a pohoda.

Nedošínský háj je přírodní památka a je majetkem Města Litomyšle. V této chráněné oblasti se můžete pohybovat po cestách pěšky či na kole. Celým hájem vás provedou naučné tabule s informacemi o vzácné fauně a neobvyklých a chráněných rostlinách. Je to místo, kudy rovněž kráčela historie. O háji píše Alois Jirásek ve své Filosofské historii. Háj byl svědkem mnoha událostí ze života studentů z Litomyšle. Možná si vzpomenete, majálesy...

Před dvěma lety ale přišel vítr, který načal dílo zkázy. Ve středové vlhké části poblíž kapličky sv. Antonína vyvrátil několik stromů. V rezervaci nevadí, když mrtvé dřevo leží na zemi a postupně zetlí. Stává se příbytkem malých živočichů. Avšak první padlé stromy otevřely prostor pro silnější proudění vzduchu. Tak postupně další a další stromy "lehají" na zem a středová část háje připomíná obraz zkázy. Dřevo musí být odtěženo, protože to už není rezervace s ojedinělým tlejícím stromem, ale kupa polámaného dřeva.

Při pohybu hájem lze stále ještě najít krásná nedotčená zákoutí. Stromy na kopcích se drží ještě dost statečně. Ale ani ony nejsou v bezpečí. Jasany jsou v celé lokalitě ještě ke všemu napadeny houbovou nemocí... Z článku autorů z Lesnické a dřevařské fakulty MZLU v Brně jsem se dověděla, že se jedná o napadení stromů houbovitou nemocí jménem Chalara fraxinea. Cituji autory: "Projevuje se chřadnutím jasanů, tedy prosycháním korun, odumíráním jednoletých letorostů a rozvojem podkorních nekróz. Dosud není objasněn přenos infekce. Je rozšířena v celé ČR. Ochrana i obrana v porostech je stejně jako u ostatních původců chorob limitovaná, prakticky nemožná." To je další neblahé zjištění. Takže háj je "v háji"? Nejsem odbornice na lesy, ale i z pohledu laika tuším, že obnova háje bude velmi náročná a časově dlouhodobá.

Lesy ubývají, a to je špatně, protože lesy jsou plíce planety, vyrábějí kyslík. Zničených jehličnatých lesů je v naší zemi také čím dál víc. Řádí v nich kůrovec. Musíme se smířit s tím, že klimatické změny mění i naši krajinu a musíme hledat způsoby, jak negativní dopady zmírnit.

I drobné akce opakované na mnoha místech mohou mít pozitivní vliv na zeleň a tím na kvalitu vzduchu, který dýcháme. Starostové hledají řešení, která lze "uvádět do života" prostřednictvím obcí a měst. Jednou z konkrétních a již aplikovaných možností starostů je vyhledávání starých neosázených cest v krajině. Mohou je znovu oživit stromy různých druhů. Dále mohou dbát na rozšiřování zelených ploch i v zastavěných částech obcí a měst. I tyto kroky prospějí přírodě a tak nám všem.

Hana Štěpánová, (STAN), radní Pardubického kraje zodpovědná za regionální rozvoj, evropské fondy a inovace, rodačka z Litomyšle

STAN PRO ZDRAVÝ KRAJ